Kočovští z Kočova

Erb Kočovských z Kočova Starý český vladycký rod ze západních Čech. Je připomínán od poloviny
14. století. Svoje jméno odvozuje podle vsi s tvrzí Kočov u Plané.
Již ve 14 století se začali Kočovští dělit do několika větví a postupně drželi jiné drobné statky jako Svržno, Vidice a Miřkov.

Spřízněné rody: z Mělnic, z Prostiboře, ze Svržna, z Tasnovic.


Kočovští z Kočova vlastnili prokazatelně erb již v roce 1361. Erb byl velmi prostý. Podle našeho předního heraldika Augusta Sedláčka tvořila jejich znak erbovní figura zvaná poloviční břevno. To vzniklo u Kočovských z Kočova stříbrnočerveným polcením štítu, kdy stříbrné břevno bylo nakresleno pouze v levé červené polovině štítu. V klenotu měli Kočovští dvě orlí křídla, pravé stříbrné a levé bylo vybarveno stejně jako odpovídající levá polovina štítu. Starý český vladycký rod Kočovských z Kočova pocházel ze západních Čech. Odvozuje svoje jméno podle vsi s tvrzí Kočov. Kočov se nachází 7 km jižně od Plané. Již. V souvislosti s vlastnictvím pozemků v Dubci je zmiňován Kondrád (Kunkrát) spolu s pány Bohuslawem z Tasnovic a Bohuschem ze Svržna kdy 17.3.1357 jmenovali do zdejšího kostela Archanděla Michaela nového kněze Oldřicha. Roku 1357 je připomínán Konrád Kočovský. Jeho synové Humpert (1359-1379) a Radslav (1368-1379) seděli na Svržně. Dalším, který žil ve stejné době je Vilém z Kočova, který držel Miřkov. V letech 1359 až 1403 jsou zmínky o jeho synu Humprechtovi z Kočova. Jméno Humprecht se užívalo v rodu ještě po další dvě generace. V roce 1368 učinil právní nárok na pozemky v Dubci Gumpert z Kočova jako čtvrtý z bratrů Radislawa z Kočova. Ještě v roce 1379 a 1412 je zmínka v souvislosti s majiteli části dubeckých pozemků
se členy rodiny Kočových. Roku 1408 se je připomínán Jindřich , který žil na Svržně. Posledním členem rodu sídlícím na Kočově byl Jan z Kočova, který statek roku 1514 odprodal. Již ve 14 století se začali Kočovští dělit do několika větví a drželi postupně jiné drobné statky jako Svržno, Vidice a Miřkov. Zejména Miřkovská větev rodu dosáhla větší důležitosti. Vybudovala v Miřkově tvrz. První písemná zmínka o Miřkovské tvrzi je doložena roku 1415, kdy na ní hospodařili bratři Radislav a Aleš Kočovští. Oba byli horlivými katolíky a v pramenech se připomínají ještě roku 1428 při uzavírání příměří
s Domažlickými. Tato rodová větev však brzy vymřela. Z další větve pocházel Zbyněk
z Kočova, který získal Chodovou Planou a Nečtiny. Nechal zde nákladně opravit hrad zvaný Preitenštejn. Zbyněk se podílel na protihusitských taženích a při obléhání Plzně roku 1434 spolu s hejtmanem Přibíkem z Klenové propašovali do obležené Plzně potraviny a tím ji zachránili. Přibík Kočovský měl zase podle pověsti připravit Jana Žižku u hradu Rabí o oko. V 16. století drželi Kočovští Osvračín (7km jihovýchodně od Horšovského Týna), kde postavili tvrz. Dále vlastnili statek Tisovou a Trnovou, ten však při pobělohorských konfiskacích ztratili. Poslední mužští členové rodu Jiřík (+1619) a Jiří Adam nepřežili třicetiletou válku


Související články


coded by o-design ©