Ručně malované a vrtané kraslice - slepičí, kachní i pštrosí, pomlázky, květinová dekorace, výrobky z papíru, korálků, keramika
a mnoho dalších předmětů pro radost
i potěšení.
Pokud máte zájem, můžete se prezentovat na výstavě i vy. Výrobky přijímáme průběžně - kontak viz níže.
- na základě telefonické domluvy na mob.: 603 147 012
nebo na e-mailu: dubecsobe@seznam.cz
Velikonoční kraslice malované - Olina Šporerová, Horšovský Týn
11. 3. 2015, autor fotografie: Lenka Gebauerová
Velikonoční kraslice malované - Markéta Fortelná, Ivaň
11. 3. 2015, autor fotografie: Lenka Gebauerová
Velikonoční kraslice vrtané - Markéta Fortelná, Ivaň
11. 3. 2015, autor fotografie: Lenka Gebauerová
Velikonoční kraslice malované a vrtané - Lenka Doláková, Slušovice
11. 3. 2015, autor fotografie: Lenka Gebauerová
Velikonoční kraslice malované a vrtané - Lenka Doláková, Slušovice
11. 3. 2015, autor fotografie: Lenka Gebauerová
Velikonoční kraslice malované a vrtané - Lenka Doláková, Slušovice
11. 3. 2015, autor fotografie: Lenka Gebauerová
Velikonoční kraslice kachní malované a vrtané - Lenka Doláková, Slušovice
11. 3. 2015, autor fotografie: Lenka Gebauerová
Velikonoční kraslice pštrosí malované a vrtané - Lenka Doláková, Slušovice
11. 3. 2015, autor fotografie: Lenka Gebauerová
Velikonoční strom (korálková dekorace) - Adélka Vojtechová, Dubec
11. 3. 2015, autor fotografie: Lenka Gebauerová
Korálková dekorace - vajíčko - Adélka Vojtechová, Dubec
11. 3. 2015, autor fotografie: Lenka Gebauerová
Korálková dekorace - kuřátko a kytička - Adélka Vojtechová, Dubec
11. 3. 2015, autor fotografie: Lenka Gebauerová
Korálková dekorace - zajíček - Adélka Vojtechová, Dubec
11. 3. 2015, autor fotografie: Lenka Gebauerová
Pomlázky
11. 3. 2015, autor fotografie: Lenka Gebauerová
Velikonoční dekorace - Ludmila Vojtechová, Dubec
11. 3. 2015, autor fotografie: Lenka Gebauerová
Velikonoční dekorace - Ludmila Vojtechová, Dubec
11. 3. 2015, autor fotografie: Lenka Gebauerová
Keramika - Marie Městková, Třískolupy
11. 3. 2015, autor fotografie: Lenka Gebauerová
Keramika - Marie Městková, Třískolupy
11. 3. 2015, autor fotografie: Lenka Gebauerová
Pletení z papíru - Iveta Czikosová, Třemešné
11. 3. 2015, autor fotografie: Lenka Gebauerová
Pletení z papíru - Iveta Czikosová, Třemešné
11. 3. 2015, autor fotografie: Lenka Gebauerová
Velikonoční dekorace - Věra Končická, Třemešné
11. 3. 2015, autor fotografie: Lenka Gebauerová
Velikonoční dekorace - Věra Končická, Třemešné
11. 3. 2015, autor fotografie: Lenka Gebauerová
Velikonoční dekorace: "ARTYČOK" skládání látky - Věra Končická, Třemešné
11. 3. 2015, autor fotografie: Lenka Gebauerová
Paličkovaná krajka - Ilona Matulová, Ivaň
11. 3. 2015, autor fotografie: Lenka Gebauerová
Velikonoční dekorace
11. 3. 2015, autor fotografie: Lenka Gebauerová
Také byla nazývána Černá, Škaredá nebo Smetná.
Popeleční středa ukončuje masopustní veselí a pro křesťanský svět začíná doba půstu která trvá až do Božího Hodu velikonočního
– Velikonoční neděle. Trvá 40 dní.
Také byla nazývána Pytlová, Pučálka nebo Liščí.
Ženy v době půstu odkládaly pestré součásti oděvu a oblékaly se do tmavých šatů
a zástěr a vázaly si černé šátky.
Název je odvozen z jednoho z postních jídel - připravoval se staročeský pokrm
z praženého nedozrálého obilí „pražma“.
Pověra říká, že kolikrát člověk v tento den kýchne, tolik let bude ještě naživu.
Ve východních Čechách se věřilo, že zdraví
po celý rok bude zajištěno tomu,
kdo si v tento den kýchne třikrát.
Také byla nazývána Středopostní, Růžebnou nebo Růžovou.
V tuto neděli bylo možné mírně porušit jinak přísný půst. Uvolnila se postí kázeň
a mládeži bylo povoleno sejít se a poveselit
na návsi nebo v některém stavení ve vsi,
kde měli svobodnou dívku nebo mládence. V tuto neděli chodíval ženich spolu s družbou do domu,
kam chtěl o pomlázce přijít na námluvy. Pekly se větší kulaté koláče zvané Družbance s několika náplněmi a byly zdobené podle šikovnosti
hospodyňky.
Také byla nazývána Smrtelná.
Je to čas na vyhnání zimy. Tento zvyk má krajové odlišnosti. Nejznámější je vynášení Smrti (krajově: Moreny, Mařeny nebo Mořeny).
Je to figura zhotovená ze slámy a hadrů. Je připevněna na dřevěné tyči a za zpěvu mládeže vynášena ze vsi a vhozena do vody, nebo spálena.
O této neděli se zahalovali kříže.
Také byla nazývána Květnice, Beránková, nebo Palmová.
Je to den, kterým se připomíná vjezd Krista do Jeruzaléma a bylo zvykem světit palmy. V našich krajích nahrazují palmy větvičky jívy
– kočičky, ale světili se také košťata
z březových větví, jedlové chvojí, lýkovec, klokočí, jalovec, krušpánek – buksus, narašené pruty
vrby, lípy nebo hlohu a ovázaly se červenou stuhou. Svěceným kočičkám se přikládala zázračná moc, měli pomáhat proti pohromám, kouzlu
a nemocem. Zastrkovaly se za rám svatých obrazů nebo za domácí kříže ve světnicích. Zapichovaly na kraj pole, aby chránily úrodu.
V tento den se nesmělo péct, protože by se zapekl květ a nerodily by ovocné stromy.
Je to poslední týden před Velikonocemi.
Ve všech chalupách se začalo uklízet.
Pokračoval velký úklid.
Také byla nazývána Sazometná nebo Smetná.
Tento den se nesměl nikdo na nikoho mračit, aby se nemračil po celý rok.
V tento den se připravovalo jídlo ze zelené zeleniny nebo bylin (špenát, šťovík, mladá kopřiva …), aby byl člověk po celý rok zdráv.
V křesťanských kostelech v tento den zmlknou zvony (zavážou se provazy) a říká se, že odletěly do Říma. Dokonce i dobytku se odebraly
zvonce, aby nezvonil. Až do Bílé soboty je zvonění nahrazováno hlukem klapaček (krajově: hrkaček, řehtaček, ščekotek, valch a bukálů)
s nimiž chlapci chodí
po vsi ráno, v poledne a večer až do Velkého pátku do 3 hodin odpoledne. Za hrkání byli odměňováni vejci a penězi.
Věřilo se, že tímto zvukem se vyžene z domů všechno zlé, včetně hmyzu a myší usazených přes zimu v domech.
Je to den ukřižování Krista, den hlubokého smutku, kdy se nekonají mše a při bohoslužbě se v katolických kostelech pouze zpívá a čtou
se texty. Důležitým momentem je odhalení a uctění kříže a strojení Božího hrobu. Nesmělo se nic půjčovat z jiných domácností, protože
by tyto předměty mohly být očarovány. Nesmělo se prát prádlo, protože by se máčelo ne do vody, ale do Kristovy krve. Také se věřilo,
že je to jediný den v roce, kdy se země otvírá a vydává svoje poklady. Na Velký pátek bylo také zakázáno hýbat se zemí (orat, kopat,
sázet …) Projevovala se tím úcta k zemi.
V tento den se neslavila mše svatá a další svátosti, kromě pomazání nemocných
a svátosti smíření. Dopoledne se před kostelem světil oheň.
Hospodyně pekly mazance
a beránky, muži a chlapci pletli pomlázky z vrbového proutí a děvčata malovala vajíčka.
Název velikonoce pochází z veliké noci ze soboty na neděli, kdy došlo ke zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V tento den se světili velikonoční
pokrmy. Hospodář odnášel na zahradu, na pole do studny kousek svěceného mazance, vejce a vína, aby měl hojnost ovoce, obilí a měl vždy sobrou
vodu. Rolníci nechávali na polích svěcené kočičky a křížky.
Hospodář hned brzy ráno našupal všem domácím pomlázkou, aby byli po celý rok čilí
a zdraví. Také chlapci chodí s pomlázkami na koledu.
K pomlázce patří pestře malovaná vajíčka- kraslice. Kraslici dostával hoch od děvčete, které vyšlehal.